Daně a zákony

now browsing by category

 

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Zákoník práce umožňuje dvě formy, které může občan využít k zapojení do pracovní činnosti:

–  pracovní poměr

–  dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr

(tj. dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti) U těchto dohod se použije stejná právní úprava jako pro pracovní poměr, s několika výjimkami. Těmi jsou – odstupné, – pracovní doba a doba odpočinku, – překážky v práci na straně zaměstnance, – skončení pracovního poměru, – odměna z dohody o práci konané mimo pracovní poměr.

Dohoda o provedení práce

Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být od roku 2012 větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Neexistuje zde zkušební lhůta, tudíž spolupráce může být ukončena kdykoliv a bez udání důvodu. Z dohody o provedení práce se neodvádí sociální a zdravotní pojištění, jestliže je měsíční příjem na základě dohody o provedení práce nižší než 10 000 Kč. Když bude měsíční příjem na základě dohody o provedení práce vyšší než 10 000 Kč, tak bude v tomto měsíci daný příjem podléhat odvodům na sociálním a zdravotním pojištění. Když bude zaměstnanec u zaměstnavatele pracovat na základě více dohod o provedení práce, tak se budou příjmy sčítat. I dohoda o provedení práce musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. V dohodě musí být vymezen pracovní úkol, sjednaná odměna za jeho provedení, rozsah práce a zpravidla i doba, v níž má být pracovní úkol proveden. Při stanovení odměny za vykonanou práci dle této dohody se uplatňuje smluvní volnost, jinými slovy řečeno, výše odměny není limitována, přičemž se přihlíží především k charakteru práce. Od roku 2012 musí být navíc v písemném vyhotovení vyznačena i doba, na kterou se dohoda o provedení práce uzavírá.

Dohoda o pracovní činnosti

Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce bude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin. Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Při klasickém 40 hodinovém pracovním týdnu nesmí zaměstnanec odpracovat na základě dohody o pracovní činnosti více než 20 hodin týdně. Dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jedno vyhotovení dohody vydá zaměstnanci. V dohodě musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Není-li sjednán způsob zrušení dohody o pracovní činnosti, je možné ji zrušit dohodou účastníků ke sjednanému dni. Jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníkovi.

 

Zdanění dohod  

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

Od ledna 2014 jsou DPČ zdaňovány stejně jako příjmy z pracovního poměru – zaměstnavatelem je vždy odvedena 15% záloha na daň z příjmu bez ohledu na to, jak vysoký byl příjem či zda zaměstnanec podepsal Prohlášení (podpis prohlášení má vliv na uplatnění slev na dani).  

 

Dohoda o provedení práce (DPP)

Také u DPP dochází od ledna 2014 ke změnám při jejich zdanění. Zaměstnanec má nově možnost získat sraženou 15% daň zpět (a to i v případě pokud nepodepsal prohlášení), nebo může využít možnost příjem u DPP do 10000 Kč měsíčně již nikde uvádět (nemusí tedy podávat daňové přiznání). V případě podpisu Prohlášení je odvedena záloha na daň ve výši 15 procent a uplatněny slevy na dani. V případě příjmu nad 10000 Kč měsíčně zaměstnavatel vždy odvádí 15% zálohu na daň a slevy na dani uplatní pouze pokud zaměstnanec podepíše Prohlášení.

Jak na výdajové paušály

Osoby samostatně výdělečně činné (klasičtí živnostníci, ale také třeba svobodná povolání, soukromí zemědělci nebo lidé s příjmy z pronájmu) se už od roku 2005 můžou rozhodnout, jestli si povedou standardní daňovou evidenci či účetnictví, nebo se rozhodnou pro takzvané výdajové paušály.

V prvním případě si musejí shromažďovat všechny doklady o příjmech a výdajích a následně je zpracovávat.

Druhá varianta – paušály – je mnohem jednodušší, protože tato administrativa odpadá a vychází se z fikce, že daňově uznatelné náklady (související s dosažením a udržením zisku) tvoří určité procento z příjmů.

Paušály však můžou být nevýhodné pro podnikatele, kteří ve skutečnosti měli v daném roce ještě vyšší výdaje.

Pro zdaňovací období roku 2013 (tedy v daňovém přiznání podávaném v prvních měsících roku 2014) lze využít paušály v následující výši:

 Řemeslné živnosti: 80 %

 Zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství: 80 %

 Ostatní živnosti: 60 %

 Svobodná povolání, příjmy z autorských práv, podnikání podle zvláštních předpisů: 40 %

 Příjmy z pronájmu: 30 %

Oproti předchozímu roku se tedy výše paušálů nemění.

Změny výdajových paušálů a omezení od roku 2013

Vládní daňový balíček, účinný od roku 2013, nakonec obsahuje jen částečné omezení výdajových paušálů oproti původním radikálním plánům.

Pokud osoby samostatně výdělečně činné využijí takzvané výdajové paušály, nebudou moci současně uplatnit daňové slevy na dítě a na manžela/manželku. Zůstane však zachována možnost využívat další úlevy, jako základní slevu na poplatníka, slevy pro tělesně postižené nebo možnost odečítat úroky z úvěru na bydlení od daňového základu

V případě souběhu příjmů z více druhů činností, přičemž u některých poplatník bude využívat paušál a u některých ne, bude nárok na daňové úlevy zachován, pokud součet základů daně s využitím paušálu bude nižší než 50 procent součtu základů daně bez využití paušálu.

Samotná výše paušálů se nakonec nemění, přestože ministr Kalousek původně navrhoval jejich výrazné snížení na úroveň roku 2004.

U činností spadajících do paušálů ve výši 40 a 30 procent (svobodná povolání, autorské honoráře či příjmy z pronájmu) je však nově půjde využít pouze u příjmů nepřesahujících dva miliony korun.

Toto omezení se poprvé projeví v daních za rok 2013, tedy v přiznání podávaném na začátku roku 2014.

Pro příjmy za rok 2014 se nic nezmění. Nová vláda sice chystá zatím neupřesněná omezení, začnou však zřejmě platit až počínaje rokem 2015.

Akciové společnosti a eseróčka mají dva roky na změnu

–   Akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným mají dva roky na to, aby upravily svoje základní dokumenty a přizpůsobily chod novému zákonu. Některá ustanovení jsou však pro firmy povinná hned. Pokud se jim nepřizpůsobí do konce letošního června, hrozí společnostem zrušení. Zákon o obchodních korporacích platí stejně jako nový občanský zákoník od 1. ledna 2014.

Firmy mají ještě dva roky na to, aby se novému zákonu přizpůsobily. Do té doby budou podléhat dvěma zákonům, zrušenému obchodnímu zákoníku i novému zákonu o obchodních korporacích. Pokud bude vnitřní dokumentace korporace, například stanovy, v rozporu s donucujícími ustanoveními zákona o obchodních korporacích, je korporace povinna přizpůsobit jejich znění nové právní úpravě do 6 měsíců od účinnosti zákona, tedy do 1. července 2014.

Pokud tak firma neučiní, může jí v konečném důsledku hrozit až soudní zrušení.

Dva roky na změnu

Ostatní části vnitřních ustanovení, která nebude v rozporu s donucujícími ustanoveními nové legislativy, zůstanou nadále v platnosti. Jejich součástí přitom budou i ta pravidla, která pro korporace dosud vyplývala přímo z obchodního zákoníku. Aby nedocházelo ke konfliktům staré a nové právní úpravy, dává zákon o korporacích firmám možnost, aby do dvou let od nabytí účinnosti rozhodly, že se plně podřizují nové právní úpravě . V takovém případě již ustanovení dosavadního obchodního zákoníku na korporace bezprostředně dopadat nebudou.

Ručí jen korunou

Nový zákon o obchodních korporacích přináší pro firmy řadu změn nebo zásadně mění význam dosavadních úprav. Týká se to například ručení za závazky u společností s ručením omezeným. Tam sice společníci stejně jako doposud ručí společně do výše své nesplacené vkladové povinnosti, nicméně vzhledem k tomu, že základní kapitál může být nově určen v libovolné výši a minimální je jen 1 koruna, ztrácí tato forma ručení na významu. Koncept ochrany věřitelů je nově stavěn především na odpovědnosti členů orgánů společnosti za řádný výkon jejich funkce a propojení s insolvenčním právem.

Změna se dotýká i orgánů akciové společnosti. Ty mohou mít nově dualistickou či monistickou strukturu. V prvním případě se vedle valné hromady zřizuje představenstvo a dozorčí rada, zatímco v rámci druhé úpravy se vedle valné hromady zřizuje pouze takzvaná správní rada doplněná o statutárního ředitele. Legislativa upravuje nově i takzvanou péči řádného hospodáře.

Podle nového občanského zákoníku spočívá péče řádného hospodáře ve výkonu funkce s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí. Za porušení této péče se výslovně považuje i situace, kdy určitá osoba přijme funkci, byť si musela být vědoma, že na ni znalostmi nebo z jiných důvodů nestačí. Nově je zásada péče řádného hospodáře u obchodních korporací modifikována takzvaným pravidlem podnikatelského úsudku, které umožňuje při posuzování „řádnosti“ rozhodování členů orgánů obchodní korporace zohlednit faktor hospodářského rizika.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/

Roční zúčtování daní se vyplatí

 Roční zúčtování se vyplatí

– Většina vysokoškoláků si během roku přivydělává. S rozvojem IT technologií stoupá i počet výdělečně činných středoškoláků. Protože většina studentů neuplatní během roku v plném rozsahu slevy na dani,  je pro ně výhodné podat daňové přiznání, neboť mohou obdržet na účet zaplacené zálohy na dani během roku. I při práci během roku pouze po dobu několika měsíců mají studenti v případě podání daňového přiznání  nárok na základní slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč v plném rozsahu. V případě studia po celý rok mají rovněž studenti nárok na slevu na studenta ve výši 4 020 Kč.

Roční zúčtování však není povinné

Studenti, kteří splňují podmínky pro provedení ročního zúčtování, někdy zbytečně přijdou o vratku daně. Když se roční zúčtování neprovede, potom jsou veškeré daňové povinnosti studenta splněny sraženými zálohami na daň z příjmu během roku.  

    Podání daňového přiznání se však nevyhnou ti, kteří např. pracovali během roku pro více zaměstnavatelů současně, měli příjem ze zaměstnání i samostatné výdělečné činnosti nebo měli mimo příjem ze zaměstnání příjem z kapitálového majetku nebo pronájmu. Daňové přiznání mohou podat dobrovolně i pracující studenti mající příjem pouze ze zaměstnání. Daňové přiznání je možné podat a získat nárok na vratku daně i v případě, že student pracoval během roku na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, kde nebyla uplatněna 15% srážková daň. Při podání daňového přiznání nevadí, že se jednotlivé dohody vzájemně časově překrývaly.  

Dary nás vyjdou dráž

Dary nás vyjdou dráž

         Od 1. 1. 2014 vláda zrušila daň darovací a daň dědickou, takto nabyté dary a dědictví se vypořádají v daňovém přiznání podle Zákona o daních z příjmu §10 jako ostatní příjmy – tedy zdaníme 15 procenty.       

      Osvobozeny jsou dary od příbuzných v přímé a vedlejší linii,  to znamená jedná-li se o rodiče, sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, rodiče manžela atd. Dále také od osob, které s poplatníkem žily nejméně jeden rok před darováním ve společné domácnosti, a pak také dary nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota nedosáhne hranici 15 tisíc korun.

Příklad: Dar ve výši 500 tisíc korun Pokud peníze darují rodiče, bude dar roce 2014 od daně osvobozen, stejně tomu taky bylo v letech předešlých. Pokud si však peníze darují osoby, které nejsou v příbuzenském vztahu a nežili spolu ve společné domácnosti, zaplatily by  v roce 2013 darovací daň ve výši 7 procent, ale letos zaplatí  již 15 procent.      Změnu však ocení lidé, kteří dědí po svých velmi vzdálených příbuzných, nebo po svých přátelích nově jsou osvobozeni od dědické daně, jejíž sazba dříve činila až 20 procent z ceny majetku.

Login